12. března 2024 – Think-tank Ministr zdraví vydává konkrétní doporučení a stanovisko k probíhající novele zákona o elektronizaci zdravotnictví (325/2021 Sb.). Chceme-li české zdravotnictví digitalizovat, je třeba postupovat koncepčně, systémově a s ohledem na legislativu připravovanou na úrovni EU a ve spolupráci s Digitální a informační agenturou reflektovat probíhající proces digitalizace veřejné správy jako celku.

Cílem digitální transformace českého zdravotnictví by mělo být zvýšení efektivity a transparentnosti systému za účelem udržitelnosti jeho financování a zachování vysoké dostupnosti zdravotní péče. Ta je v Česku v rámci srovnání zemí EU zatím v mnoha směrech na relativně dobré úrovni nejen co do přístupnosti, ale i co do kvality, což rádi prezentujeme doma i ve světě. Stárnutí populace, úbytek pracovníků (nejen) ve zdravotnictví i klesající ekonomická a zdravotní kondice Česka ale neúprosně zvyšují nároky na péči jak co do objemu, tak do ceny, přičemž obě položky rostou exponenciálně. 

E-health: Proč v Česku nedokážeme digitalizovat zdravotnictví?

Ministerstvo zdravotnictví aktuálně připravuje novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví (325/2021 Sb.). Jejím cílem je doplnit vznikající infrastrukturu eHealth o nové služby jako jsou eZkarta a eŽádanka. Ty mají zajistit přístup pacienta k jeho zdravotním údajům a zjednodušit a zpřehlednit současnou administrativu a procesy spojené s papírovými žádankami. Zjednodušeně řečeno představte si zákon jako dům, ke kterému nyní přistavujeme garáž. Až potud vše vypadá logicky. Ale. 

Konečně děláme první kroky v digitalizaci, avšak ne všechny přispějí k úspoře financí a administrativy zdravotníků a pacientů. Navrhovaná eZkarta jako „pouhá“ mobilní aplikace není vhodně napojena na zákonem předpokládaný Portál elektronického zdravotnictví a její hlavní funkce – zpřístupnit zdravotní údaje pacientům – zvýší už dnes vysoké administrativní zatížení zdravotníků, protože návrh počítá s tím, že veškeré nahrávání dat bude probíhat ručně. Mluvíme-li ale v případě digitalizace o efektivitě, očekáváme, že právě úkony jako nahrávání a přístup k datům budou automatizované.

Na půdě EU vrcholí projednávání široce diskutovaného nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní údaje (EHDS). Koncepční novela zákona (325/2021 Sb.) by měla tuto skutečnost reflektovat. „Už nyní je zřetelné, že některé funkce eZkarty jsou v protikladu k tomu, co přinese EHDS a po jeho vstupu v účinnost se tedy zákon bude muset opět změnit. Je to zbytečné vynakládání času a prostředků, které lze využít lépe, a rozhodně takový postup nevzbuzuje důvěru. Základním parametrem musí být uživatelská přívětivost. Výsledkem digitalizace má být prostředí, ve kterém se pacient spolu se zdravotníkem budou jednoduše orientovat a nebude to pro ně nijak časově náročné,” říká advokátka Barbora Dubanská, expertka na zdravotnické právo, členka think-tanku Ministr zdraví.

Co v tomto směru Ministr zdraví doporučuje Ministerstvu zdravotnictví?

Navrhovat opatření, o kterých již dnes víme, že nebudou kompatibilní s EHDS, je vyhazování času i peněz. Obsah návrhu Evropské komise je znám od května 2022. Navzdory tomu ji aktuálně navrhovaná novela nereflektuje a v podstatě vůbec nebere v potaz s odůvodněním, že nyní potřebujeme „dorovnat“, co jsme zameškali. Přímým důsledkem tohoto přístupu je prohloubení nepřehlednosti, které s sebou každá další novelizace přináší. Za Ministra zdraví tedy navrhujeme reflektovat v novele zákona podmínky přístupu pacienta ke svým zdravotním údajům, které předpokládá EHDS.
Poučit se z příkladů dobré praxe. Základní premisou pro fungující digitalizaci zdravotnictví je vysoká důvěra pacientů i zdravotníků v systém samotný. Aby mohl uspět, musí mít na zřeteli uživatele a míru jeho digitální zdravotní kompetence. Dokáže se občan v systému orientovat? Funguje a využívá platformy, které již existují? Inspirovat se zde můžeme Dánskem, které Česku proaktivně nabízí svou zkušenost i expertýzu a je dlouhodobě součástí debat o digitalizaci.
Nevymýšlejme tedy kolo znovu a navazujme na existující nástroje. Využívejme odbornosti Digitální informační agentury (DIA), která  nebyla do procesu návrhů a připomínkování v počáteční fázi přizvána. Navazujme tedy na zákonem už ustanovenou infrastrukturu a využívejme spolupráce mezi resorty, které mají odpovídající expertýzu. 

Proč jsou eZkarta a eŽádanka nedotažené?

Cílem revize zákona o elektronizaci zdravotnictví  je rozšíření funkcionalit stávajících centrálních služeb. Zejména služeb výměnné sítě,  jak co do okruhu subjektů využívajících tyto služby, tak i z hlediska funkcí dočasného úložiště. Kromě toho zavádí dva nové koncepty: eZkarta a eŽádanka.

“Okamžitý, bezplatný a automatický přístup pacienta ke svým datům je jedním ze zásadních důvodů, proč digitalizujeme. Jde o úsporu času, který dnes musí lékaři a sestry věnovat administrativě, nikoliv jeho další navýšení.”

Barbora Dubanská, expertka na zdravotnické právo, členka think-tanku Ministr zdraví.

“Toto právo pacienta plynoucí z EHDS podporují v rámci aktuální finální fáze projednávání, tzv. trialogů, jak členské státy EU včetně ČR, tak Evropský parlament, proto je skoro jisté, že budou součástí finální verze EHDS. Vláda, resp. ministerstvo zdravotnictví by je mělo proto reflektovat již nyní, a nikoli zase za dva roky měnit zákon.“

dodává Mgr. Petr Čermák, manažer projektu Digitalizace

Výše uvedený přístup občanů ke svým elektronickým zdravotním údajům by vyžadoval manuální zpracování každé takové žádosti ze strany lékařů nebo zdravotnického personálu včetně nahrání požadovaných údajů do eZkarty. DIA tento způsob ve svých připomínkách kritizuje s odkazem na nárůst jejich administrativní práce, což jako Ministr zdraví vidíme obdobně. Takto nastavený přístup pacienta ke svým zdravotním údajům je rovněž v protikladu k právu pacienta na okamžitý, bezplatný a automatický přístup ke svým datům, který předpokládá EHDS.