Proč se nebát umělé inteligence ve zdravotnictví? Toto jsou dva příklady dobré praxe.

Zleva: Tomáš Malovec (Born Digital) Kateřina Hellebrandová (Ministr zdraví), Matěj Misař (Carebot), Barbora Dubanská (Dubanska & co.)

5. listopadu 2023 – Digitalizace nejen tuzemského zdravotnictví je v současné době jednou z největších výzev, která je skloňována odbornou veřejností, v politických kuloárech i v médiích. Jak ale pokročit od slov k činům? Na půdě kabinetu Ministra zdraví své řešení představily dva rychle se rozvíjející startupy.

Digitalizace: Lékařské zprávy srozumitelně a čas na pacienta

Tomáš Malovec představil řešení Born Digital, které má velký potenciál významně pomoci lékařům snížit administrativní zátěž a soustředit se na péči o pacienta. Lékaři méně než polovinu svého času věnují přímé péči, zatímco repetitivní byrokracie zabírá více než 50 % jejich práce.

Nedostatek času a přetížení administrativou mohou vést k vyhoření lékařů a k poklesu kvality péče. S globálním nedostatkem 15 milionů zdravotnických pracovníků se tento problém stává ještě naléhavějším.

Digitální lékařský asistent v podstatě „naslouchá“ během celého vyšetření a po jeho ukončení automaticky analyzuje všechna data. Z nich poté připraví lékařskou zprávu v jazyce pro lékaře i ve srozumitelné řeči pro pacienta. Lékař zprávu zkontroluje a potvrdí. Přidanou hodnotou jsou kratší čekací doby pro pacienty a více prostoru pro interakce s lékaři.

Vedle toho, že v reálném čase vzniká zpráva lékaře, je zde potenciál pro zlepšování a hodnocení kvality péče. Ovšem jde o téma, které je v tuzemském prostředí více než kontroverzní, a to jak na straně lékařů, tak poskytovatelů zdravotní péče i politiků. Proto si na ně bohužel budeme muset ještě počkat. První vlaštovkou je Portál ukazatelů kvality zdravotních služeb (puk.kzp.cz), který cestou semi-open dat zpracovává ukazatele kvality hospitalizační i ambulantní péče v jednotlivých oborech.  

V neposlední řadě může tato AI predikovat počátek epidemií a to na základě narůstajícího počtu totožných symptomů u většího množství pacientů. Pokud by nástroj používalo plošně více pracovišť, dalo by se s výsledky efektivně pracovat a v důsledku snižovat počty nakažených.

Co vidí AI? Včasné rozpoznání nemoci zachraňuje nejen životy

Čtení rentgenových snímků, kterému se věnuje startup Carebot, představil Matěj Misař. V současnosti je řešení jen krok od registrace zdravotnického prostředku. Využití AI pro čtení snímků hrudníku významně zvyšuje přesnost diagnostiky a včasné rozpoznání možných onemocnění.

Právě lékaři jsou pod neustálým tlakem vyhodnocovat složité diagnostické snímky a spoléhat se musí jen  na své oči a zkušenosti. Proto výsledkem mohou být nepřesnosti vedoucí k závažným následkům.

Podle studií z celého světa se určité nepřesnosti v popisu RTG nebo CT vyšetření vyskytují až ve 30 % případů. Čím zkušenější lékař, tím lepší výsledky. Proto je zřejmé, že AI má potenciál pomoci zejména mladým a začínajícím lékařům. 

Carebot proto vyvíjí produkt, který nyní prochází certifikací zdravotnického prostředku a lékaři jej budou tedy moci využívat podle definovaných pravidel. Jeho systémy dosahují přesnosti až 91 %, což znamená potenciál výrazného snížení chybovosti v popisu snímků, zvýšení rychlosti diagnostiky a významné úspory pro zdravotní systém.

Zachycení malých, pouhému oku jen stěží viditelných nálezů v raném stadiu pomůže pacientům v léčbě, která přijde dříve a tím bude lépe účinná. Pro systém bude logicky celkově méně nákladná. Rentgen hrudníku je první řešení Carebotu, kde pracují také na mamografickém screeningu a frakturách kostí. 

V pilotním režimu je toto řešení testováno už v několika zdravotnických zařízeních v ČR.