Drtivá většina české veřejnosti (82 %) vnímá pití energetických nápojů nezletilými jako závažný problém. Téměř 8 z 10 občanů (78 %) proto podporuje zákaz jejich prodeje osobám mladším 16 let. Plyne to z nového průzkumu realizovaného agenturou Behavio pro think tank Ministr zdraví. Jde o jasný signál zákonodárcům o tom, že veřejnost vnímá negativní dopady energetických nápojů a podporuje jejich regulaci. Potvrzuje to i veřejná výzva požadující omezení prodeje těchto nápojů pro osoby mladší 16 let, kterou Think tank Ministr zdraví spustil ve spolupráci s Asociací ředitelů základních škol ČR, Unií rodičů a Národní sítí Zdravých měst. Svým podpisem ji podpořilo přes 800 signatářů z řad jednotlivců, škol i organizací. Výzva je k podpisu stále otevřena všem.
Výsledky průzkumu ukazují, že 87 % populace považuje konzumaci energetických nápojů mezi dětmi a dospívajícími do 18 let za rozšířenou a z pohledu 82 % respondentů i problematickou. Obyvatelé si zároveň uvědomují zdravotní následky. U pravidelné konzumace vnímají hlavně riziko poruch spánku a usínání (67 %), vznik návyku a závislosti (66 %) či vyšší krevní tlak a nadváhu či obezitu (shodně 63 %).
Martina Bulánkováředitelka think tanku Ministr zdravíVýsledky průzkumu potvrzují, že společnost vnímá zdravotní rizika, která s sebou pravidelná konzumace energetických nápojů přináší. Regulace prodeje dětem je prvním krokem ke změně. Není všespásná, ale začít pojmenovávat negativní dopady je nutností. A průzkum realizovaný ve spolupráci s Behavio spolu s výzvou Ministra zdraví a s daty studie HBSC dávají politikům silný impulz ke změně, po které je celospolečenská poptávka.
„Výsledky ukazují jasnou shodu na regulaci. Vidíme též velké povědomí o konkrétních zdravotních dopadech pravidelné konzumace, které se u populace pohybuje vysoko nad 60 procenty. Právě tato znalost může být jednou z příčin toho, že 82 procent lidí vnímá situaci jako závažný problém a přes 70 % podporuje striktní regulaci dostupnosti. Společenská poptávka po striktních opatřeních je tak neobvykle masivní,“ vysvětluje Vojtěch Prokeš, ředitel výzkumu v Behaviu.
Průzkum se zaměřil i na specifická prostředí. Zákaz prodeje energetických nápojů na základních školách podporuje celkem 84 % populace.
„Školy jsou prostředím, kde se negativní dopady energetických nápojů projevují bezprostředně. Učitelé čelí u žáků zhoršenému soustředění, nervozitě, výkyvům nálad či poruchám pozornosti. Jak potvrzuje průzkum, plošný zákaz prodeje v prostředí základních škol má obrovskou podporu veřejnosti. Potřebujeme však jasnou oporu v zákoně, nikoliv se spoléhat pouze na dílčí úpravy ve školních řádech,“ zdůrazňuje Luboš Zajíc, předseda Asociace ředitelů základních škol.
Průzkum přináší i pohled samotných rodičů nezletilých dětí. Téměř 9 z 10 z nich vnímá pití energetických nápojů jako problém. Rodiče zároveň uvádějí, že omezení či zákaz by měly vzejít ze strany rodiny (61 %), státu formou zákonů (58 %) i ze strany škol (55 %). Výsledky podporují potřebu systémového přístupu k prevenci, který nespoléhá pouze na individuální rozhodování dětí a rodičů, ale pracuje také s dostupností a prostředím.
„Pro rodiče je v praxi nesmírně obtížné uhlídat, co si jejich děti kupují po cestě do školy nebo odpoledne ve volném čase. Ačkoliv cítíme primární odpovědnost a snažíme se přístup k těmto nápojům regulovat, bez systémové pomoci státu a škol je to velmi nerovný boj. Dostupnost lákavě designovaných plechovek v běžném prodeji je zkrátka příliš vysoká,“ komentuje rodičovské výstupy z průzkumu Angelika Gergelová, předsedkyně Unie rodičů.
Jak upozorňuje portál Data o zdraví, datový hub Ministra zdraví, zkušenosti ze zahraničí ukazují, že efektivní omezení spotřeby u dětí nelze zajistit jedním izolovaným krokem, ale spíše kombinací čtyř cest: omezením fyzické dostupnosti nápojů, daňovým opatřením ovlivňujících cenu, striktní regulací reklamy a systematickou podporou zdravých návyků dětí. Tyto principy se propisují i do aktuální celospolečenské výzvy „Energeťáky do rukou školáků nepatří!“, ke které se již připojily stovky zástupců škol, lékařských společností, obcí i občanů.
„Zdraví dětí nesmí končit za dveřmi domova nebo školní třídy. Z pozice měst a obcí vnímáme silnou potřebu vytvářet bezpečné prostředí i ve veřejném prostoru. Zákaz prodeje na dětských a sportovních akcích pro mládež má v populaci širokou podporu a je v zájmu rozvoje zdravých komunit,“ uzavírá za komunální úroveň Petr Švec, ředitel Národní sítě Zdravých měst ČR.
