Podle Světové zdravotnické organizace trpí nadváhou či obezitou už 20 % dětí a dospívajících. Česká republika tento trend kopíruje, přičemž nárůst je patrný zejména u chlapců. Odborníci varují, že obezita nevzniká jen kvůli stravě a pohybu – rozhodující roli hraje prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Analýza opatření strategií z různých zemí světa ukazuje, jak lze tuto realitu změnit. A jak si ve srovnání stojí Česko.
Dětské obezitě lze účinně předcházet, pokud jsou opatření cílená, dlouhodobá a propojená. Klíčové je vytvářet prostředí, které podporuje zdravé volby, namísto aby je komplikovalo. Česko zatím sází převážně na osvětu, ale bez hlubších systémových změn zůstane dopad těchto snah omezený.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) doporučuje v boji proti dětské obezitě kombinaci více opatření. Navrhuje tři vzájemně se doplňující sady nástrojů:
Podle modelových propočtů OECD může takto komplexní přístup předejít až 200 tisícům případů chronických onemocnění souvisejících s obezitou. Tato investice se navíc ekonomicky vyplácí. Každý dolar vložený do prevence přináší v dlouhodobém horizontu až 5,6 dolaru v úsporách a přínosech pro společnost.
Řada zemí v reakci na rostoucí problém s dětskou obezit přijala opatření, která ukazují, že cílená prevence a systémové změny mohou pomoci se snížením vlivu obezitogenního prostředí. Tyto strategie mohou sloužit jako cenná inspirace i pro Česko.
Zahraničí: Zkušenost z Mexika, Velké Británie i řady amerických měst prokázala, že daň na slazené nápoje může vést ke snížení jejich spotřeby, ke změnám ve složení výrobků a dokonce k poklesu nadváhy. Například v Mexiku daň vedla k 10% snížení spotřeby a snížení výskytu obezity u dospívajících.
Dobře nastavená daňová opatření tak mohou fungovat jako efektivní prevence. Nejsou všelékem, ale ve chvíli, kdy jsou součástí širší strategie, mohou být jedním z klíčových prvků změny.
Česko: Daň na slazené nápoje dosud zavedena nebyla. Debaty o jejím zavedení probíhají, ale chybí politická shoda.
Zahraničí: V britských supermarketech platí omezení pro umisťování potravin s vysokým obsahem tuku, cukru a soli. Tyto produkty tak zmizely z nejvíce exponovaných míst – od vstupních zón, přes samostatné umístění produktů “v akci” až po prostory u pokladen. Pro rok 2025 Velká Británie plánuje zákaz reklamy na tyto potraviny v televizním vysílání před 21. hodinou i úplný zákaz on-line propagace. Portugalsko zavedlo přísnou regulaci reklamy ve veřejném prostoru i v médiích, pokud je cílená na děti do 16 let.
Česko: Neexistuje žádná komplexní regulace reklamy cílené na dětské publikum. Ochrana dětí před marketingem nezdravých potravin je zatím ponechána na samoregulaci průmyslu.
Zahraničí: Spojené státy zavedly v roce 2010 zákon Healthy, Hunger-Free Kids Act, který upravil výživové standardy školních jídel. Došlo k navýšení podílu ovoce a zeleniny, omezení cukru, soli a nezdravých snacků a k výraznému snížení nabídky slazených nápojů. Nová pravidla se vztahovala na přibližně 99 tisíc škol, což odpovídá zhruba 50 milionům dětí. Analýzy ukazují, že zdravější školní jídla mohou snížit výskyt dětské obezity o 2,6 %. Pro srovnání, samotná daň na slazené nápoje má podle modelů zhruba třetinový efekt.
Česko: Systém školního stravování je u nás na rozdíl od jiných států dlouhodobě regulovaný a podporovaný státem. Vyhláška o školním stravování určuje tzv. spotřební koš, který udává množství podávaných skupin potravin (např. ovoce, zeleniny). Vyhláška je doplněna ještě Doporučením ke spotřebnímu koši, které upřesňuje složení jídelníčku nad rámec regulace. Nabídku automatů a kantýn na ZŠ pak reguluje tzv. pamlsková vyhláška. Spotřební koš však vznikl před více než 30 lety a neřeší všechny současné nutriční výzvy optimálně. Nová verze vyhlášky, která je aktuálně finalizována, má přinést modernizaci pravidel a komplexnější úpravu školní výživy.
Zahraničí: Amsterdam ukazuje, že i město může sehrát klíčovou roli ve zlepšování zdraví celé generace. Program Amsterdam Healthy Weight Approach (AHWA) od počátku cíleně směřuje své aktivity tam, kde je výskyt obezity nejvyšší, tedy do čtvrtí s vyšší mírou chudoby, nižším vzděláním a větším podílem migrantů. Klíčem k úspěchu je propojení různých městských agend od školství a zdravotnictví přes urbanismus a sport až po komunitní aktivity. Město přijalo strategii „health in all policies“ a začalo měnit prostředí, které děti každodenně obklopuje – zdravější školní jídelny, více zeleně a hřišť, podpora pohybu, silnější komunity a lepší podpora rodičů v těhotenství a raném rodičovství. AHWA není statický plán, ale živý program, který sbírá data, vyhodnocuje dopady a flexibilně upravuje své kroky podle aktuální situace.
Česko: Politiky v oblasti výživy, pohybu a prevence obezity nejsou dostatečně provázané.
