Nadcházející podzimní změna času i návrh Nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2027 až 2031, který 7. září projedná vláda, opět otevírá otázku synchronizace lidského biologického rytmu s denním režimem společnosti. Analýza portálu Data o zdraví upozorňuje na rozsáhlá mezinárodní data, podle nichž více než 46 % lidí žije v trvalém rozporu mezi svými vnitřními hodinami a nároky práce či školy. Tento nesoulad, v odborné literatuře označovaný jako sociální jet lag, zvyšuje například riziko chronického stresu, kardiometabolických onemocnění, obezity a depresí. Jako řešení přicházejí v úvahu mj. přechod na trvalý standardní (zimní) čas a úprava školního režimu pro dospívající.
Každý z nás má vnitřní biologické hodiny, tzv. chronotyp nastavené trochu jinak. Někomu vyhovuje vstávat brzy, jiní fungují lépe večer. Většina dospělé populace spadá do tzv. nevyhraněného typu. Povinnost brzy vstávat do práce či do školy v kombinaci s dospáváním o víkendu ale způsobuje, že 46 % lidí týden co týden zažívá režimový skok o více než hodinu. U více než 5 % populace činí tento spánkový posun přes tři hodiny. Nejedná se přitom o pouhý rozdíl v čase vstávání, ale o odchylku ve středu spánku mezi pracovními dny a víkendem.
Cirkadiánní rytmus je základním řídícím systémem organismu. Reguluje spánkový cyklus, tělesnou teplotu i látkovou výměnu. Dlouhodobý rozpor mezi biologickým nastavením a společenským harmonogramem působí jako chronický stresor. Publikovaná data spojují sociální jet lag s těmito konkrétními riziky:
Biologické hodiny dospívajících se fyziologicky posouvají do pozdějších nočních hodin. Začátek vyučování v 8:00 tak nutí žáky a studenty fungovat v dlouhodobém spánkovém dluhu s dopadem na studijní výkon i psychiku.
Kristýna Motejzíkovávedoucí webu Data o zdraví, který slouží jako datový hub think tanku Ministr zdraví.Pravidelná změna času je pouze vnějším projevem širšího systémového problému. Data ukazují, že téměř polovina populace zažívá kvůli nesouladu mezi biologickým a společenským časem sociální jet lag, což vede k hromadění spánkového deficitu během pracovního týdne. Tento dlouhodobý cirkadiánní nesoulad pak působí na organismus jako chronický stresor a představuje významnou zátěž pro veřejné zdraví v podobě vyššího rizika rozvoje civilizačních, kardiometabolických a kardiovaskulárních onemocnění
Think tank Ministr zdraví v souvislosti s publikovanými daty uvádí tři možná opatření pro ochranu veřejného zdraví a zdravotní prevence:
„Délku spánku dětí zkracuje z jedné strany pozdější usínání a z druhé brzké vstávání do školy. Naše data ukazují, že více než polovina patnáctiletých zažívá o víkendu spánkový posun přes dvě hodiny, což s sebou nese prokazatelná zdravotní a psychická rizika. Posun začátku vyučování na pozdější hodinu je z pohledu dat o zdraví dospívajících zcela opodstatněný krok,“ říká hlavní řešitel české části celosvětové studie HBSC Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci.
