Téměř dvě třetiny Čechů podporují zpřísnění regulace alkoholu. Vyplývá to z nového průzkumu think tanku Ministr zdraví, který realizovala agentura Behavio. Přes 70 procent veřejnosti by uvítalo omezení reklamy na alkohol – zákaz propagace na akcích pro mladistvé, vysílání spotů v TV a rádiu jen v noci nebo tvrdší pravidla pro digitální a venkovní reklamu. Většina je i pro zákaz reklamy na sportovních a kulturních akcích, omezení prodeje na pumpách, v automatech či u škol, povinné varovné etikety a zrušení daňové výjimky pro tichá vína a cidery.
„Cílem našeho think tanku je prodloužit lidem v Česku dobu prožitou ve zdraví o 5 let. Právě z toho důvodu se dlouhodobě věnujeme i problematice alkoholu. Jeho užívání se podle expertů pojí s více než třiceti diagnózami a u dalších přibližně 200 onemocnění je alkohol jednou z příčin. Česko přitom patří ve spotřebě mezi světové premianty – ročně se u nás v přepočtu vypije 160 litrů alkoholických nápojů na osobu,“ uvedl Tomáš Šebek, lékař a zakladatel think tanku Ministr zdraví, s tím, že každoročně to znamená šest až sedm tisíc úmrtí, desetitisíce hospitalizací, miliardové náklady. Zároveň alkohol přispívá ke kriminalitě, domácímu násilí a rozpadu rodin.
„Protože se vždy opíráme o data, za Ministra zdraví jsme zpracovali studii, kolik ročně alkohol naši zemi stojí. Jde o 40 až 50 miliard. Stejně tak připravujeme analýzu dopadů zavedení některých opatření ke snížení spotřeby. Na jaře jsme rovněž společně s WHO a think tankem Racionální politiky závislostí zveřejnili Výzvu k ochraně veřejného zdraví a omezení dostupnosti alkoholu. V té jsme předložili politikům osvědčené návrhy opatření, jak situaci v Česku zlepšit. Nyní nás zajímaly postoje veřejnosti, abychom věděli, jak je změnám nakloněna,“ popsal Šebek.
63 % Čechů si myslí, že by se regulace alkoholu mohla zpřísnit.
Zákaz propagace alkoholu na akcích pro mladistvé by uvítalo 78 % dotazovaných, omezení reklamy na alkohol v TV a rádiu na noční hodiny 73 %, omezení v digitálním prostředí 72 %, regulaci ve venkovním prostoru 71 %, zákaz reklamy na alkohol na sportovních a kulturních akcích 63 %. Ostatní mají k opatření většinově neutrální postoj.
63 % respondentů by souhlasilo i s omezením prodeje alkoholu například na benzínových pumpách, poblíž škol a v automatech.
Povinné zdravotní varování na etiketách alkoholických nápojů kvituje 51 % lidí, 30 % to vnímá neutrálně.
Zrušení daňové výjimky pro tichá vína a cidery chce 54 % lidí, 28 % se k tomu staví neutrálně. S pravidelnou valorizací spotřební daně na alkohol souhlasí 47 % občanů, 30 % k tomu nemá jednoznačný postoj.
Nejvíce rozporuplně je vnímaný návrh na omezení nočního prodeje alkoholu v obchodech (39 % pro, 31 % neutrální emoce, proti 30 %).
Kateřina Hellebrandováředitelka think tanku Ministr zdraví„Česká společnost je mnohem otevřenější tomu řešit problémy spojené s alkoholem, než se někdy předpokládá, jak dokládá průzkum. Rozhodně již neplatí, že která politická strana sáhne na alkohol, tak prohraje volby.“
„Česká společnost je mnohem otevřenější tomu řešit problémy spojené s alkoholem, než se někdy předpokládá, jak dokládá průzkum. Rozhodně již neplatí, že která politická strana sáhne na alkohol, tak prohraje volby. Češi naopak mají zájem na zlepšení veřejného zdraví. Naše Výzva politikům k omezení dostupnosti alkoholu má zároveň už 50 signatářů včetně České lékařské komory, odborných společností i zástupců občanské společnosti. To všechno potvrzuje, že nejde o okrajové téma, ale naopak důležitou součást debaty o veřejném zdraví a udržitelnosti našeho systému,“ nastínila Kateřina Hellebrandová, ředitelka think tanku Ministr zdraví.
„Zdraví je zásadní pro všechny, nezná barvu politického dresu. Proto je potřeba, aby se ke konkrétním krokům pro jeho zlepšení zavázali politici ve svých předvolebních programech. A tyto sliby v dalším období reálně naplňovali. Bez ohledu na to, zda budou ve vládě či opozici. K tomu samozřejmě v oblasti zdravotnictví my i desítky dalších expertů nabízíme pomocnou ruku. Jen mluvit už opravdu nestačí, je třeba konat,“ uzavřel Tomáš Šebek.
Alespoň párkrát za týden pije necelá třetina lidí. Častěji jsou to muži (39 %) oproti ženám (18 %). Méně často pijí zejména mladí lidé do 24 let. Zhruba desetina dotazovaných abstinuje.
Většina lidí vypije týdně do 7 skleniček alkoholu (56 %). Nižší spotřebu mají mladší lidé ve věku 25 až 34 let, ale i generace nad 65. Pouze 1 procento dotazovaných si dá za týden více než 21 skleniček. Jde o počty, které nahlašují samotní konzumenti, tedy správnost se odvíjí od toho, jak přesné údaje uvedou.
Lidé – vyjma abstinentů – si s alkoholem nejčastěji spojují tradice a oslavy (66 %), zábavu (53 %) i uvolnění od stresu nebo relaxaci (53 %). Negativní asociace si lidé s alkoholem pojí méně. Jde pak primárně o zdravotní rizika (39 %), rizikové chování, ztrátu sebekontroly (36 %) a závislost na alkoholu (36 %).
Ze společenských rizik nejvíc lidé vnímají jako problém dopravní nehody (87 %), negativní vliv na děti a rodinu (81 %) či domácí násilí (80 %).
Nejčastěji jsou si Češi vědomi v souvislosti s alkoholem komplikací při těhotenství (84 %), rizika vývojové poruchy u dětí kvůli pití alkoholu při těhotenství (82 %), závislosti na alkoholu (81%) a hrozby poškození jater (81 %). Pouze polovina dotázaných ovšem ví, že jsou s alkoholem spojená také rizika kardiovaskulárních onemocnění (54 %), rakoviny (52 %), či že má negativní dopad i na duševní zdraví (52%) nebo poruchy paměti a učení (51 %). Ještě méně pak tuší o oslabení imunity (34 %). Proto jsou ze strany státu jednoznačně potřeba osvětové kampaně, které na tato rizika upozorní.
