Dětská obezita se v posledních pěti dekádách stala jednou z nejzávažnějších celosvětových zdravotních výzev s dalekosáhlými dopady na zdravotní systémy, ekonomiku i kvalitu života budoucích generací.
Zatímco v 90. letech 20. století trpělo nadváhou nebo obezitou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) pouze 8 % dětí a dospívajících ve věkové kategorii 5–19 let, v roce 2022 se tento podíl zvýšil na alarmujících 20 %, a to jak u dívek (19 %), tak u chlapců (21 %) (WHO, 2025). Tento nepříznivý trend se nevyhýbá ani Česku. Statistiky z posledních let ukazují, že výskyt obezity u českých dětí a mladistvých výrazně stoupá, a to u obou pohlaví, přičemž u chlapců je tento nárůst patrnější (Data o zdraví, 2024).
Přehled výskytu obezity u dětí ve věku od 5 do 13 let podle věkové skupiny a pohlaví. Míra obezity u dětí v Česku dlouhodobě vzrůstá.
Jak už to u zdravotních témat bývá, ani příčiny dětské obezity nelze shrnout do jednoduché rovnice. Ano, z definice nadváha a obezita vznikají, když příjem energie ze stravy převyšuje její výdej, jenž je ovlivněn například pohybem. Jenže realita je složitější – obezitu neovlivňuje jen strava a fyzická aktivita, ale také prostředí, ve kterém děti vyrůstají, jejich psychická pohoda nebo genetické predispozice (WHO, 2025).
Abychom lépe porozuměli faktorům přispívajícím ke vzniku nadváhy a obezity u dětí v Česku, provedli jsme analýzu, která je rozděluje do tří skupin: (1) na úrovni rodiny a v bezprostředním okolí, (2) na úrovni individuálního chování dětí a (3) na úrovni školy. Naše zjištění, podobně jako dříve publikované důkazy, naznačují, že dětská nadváha a obezita nejsou důsledkem jediného faktoru. Ovlivňují je nejen osobní návyky a chování, ale také podmínky v rodině, ve škole a v širším společenském prostředí (Data o zdraví, 2024).
Za posledních 30 let bylo možné nárůstu dětské obezity z velké části předcházet (Data o zdraví, 2024). Aby však byla preventivní opatření skutečně účinná, nestačí pouze identifikovat klíčové faktory přispívající ke vzniku nadváhy a obezity u dětí. Je nezbytné zároveň chápat, že obezita nevzniká ve vakuu – je výsledkem složitého propojení individuálních návyků a prostředí, které je formuje a posiluje.
Děti vyrůstají v prostředí, které do značné míry formuje jejich životní styl, stravovací návyky i pohybové aktivity. Pokud toto prostředí podporuje nezdravé volby, usnadňuje sedavý způsob života a přispívá k nárůstu hmotnosti, hovoříme o obezitogenním prostředí – tedy o souboru podmínek, které podporují vznik a udržování obezity. Podle WHO by se země v boji s dětskou obezitou měly zaměřit především na omezení jeho vlivu. Mnoho dětí v takovém prostředí vyrůstá, a co víc, jeho působení začíná ještě před narozením (WHO, 2016). Vývojové faktory v těhotenství a raném dětství mohou totiž ovlivnit biologické i behaviorální reakce dítěte, a tím zvýšit, nebo snížit jeho riziko obezity v pozdějším věku (Nishtar a kol., 2016).
Komise pro ukončení dětské obezity WHO (ECHO) dospěla k závěru, že právě přehlížení těchto souvislostí mohlo oslabit účinnost dosavadních opatření. Na základě toho definovala tři strategické cíle, které mají zajistit komplexní a koordinovaný přístup k prevenci dětské obezity: (1) omezit vliv obezitogenního prostředí a změnit normy, (2) snížit riziko vzniku obezity v klíčových vývojových fázích, (3) zajistit přístup k léčbě pro děti s obezitou s cílem zlepšit jejich současné i budoucí zdraví (Nishtar a kol., 2016).
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své zprávě z roku 2019 rovněž doporučuje v boji proti dětské obezitě kombinaci opatření, která cílí na snížení vlivu obezitogenního prostředí. Tato opatření rozděluje do tří balíčků: (1) komunikační balíček (označování potravin, omezení reklamy a kampaní), (2) smíšený balíček (označování menu, předepisování fyzické aktivity, podpora zdraví na pracovišti), (3) balíček na podporu fyzické aktivity (intervence v oblasti veřejné dopravy, tělesná výchova ve školách, opatření proti sedavému způsobu života na pracovištích). Modelové analýzy OECD ukazují, že tato kombinace opatření může zabránit téměř 200 000 případům chronických onemocnění souvisejících s obezitou a že každý 1 USD investovaný do prevence obezity přinese až 5,6 USD v ekonomických přínosech (OECD, 2019).
OECD odhaduje, že od roku 2020 do roku 2050 přijdou Češi kvůli nadváze a obezitě v průměru o 3,5 roku svého života. Česko přitom ve stejném období vynaloží 7 % svého celkového ročního rozpočtu na zdravotní péči právě na léčbu těchto onemocnění (OECD, 2019).Přijetí doporučených opatření je tedy nezbytným krokem. Vedení země by se k němu mělo zodpovědně zavázat nejen z důvodu ochrany veřejného zdraví, ale také kvůli dlouhodobým sociálním a ekonomickým přínosům.
V reakci na rostoucí výskyt dětské obezity zavedly některé země konkrétní politiky snažící se o systematickou změnu prostředí, v němž děti vyrůstají. Přinášíme příklady těch úspěšných, které mohou být inspirací i pro naší zemi.
Řada zemí v reakci na rostoucí prevalenci dětské obezity přijala opatření zaměřená na omezení vlivu obezitogenního prostředí – od zavedení daní na slazené nápoje přes přísnější regulaci reklamy na nezdravé potraviny až po změny ve školním stravování a širší strategické programy na lokální úrovni.
V následujícím textu představíme příklady zahraničních opatření, která ukazují, že cílená prevence a systémové změny mohou pomoci se snížením vlivu obezitogenního prostředí. Tyto strategie mohou sloužit jako cenná inspirace i pro Česko.
Jedním z nejdiskutovanějších nástrojů prevence obezity je v posledních letech zdanění slazených nápojů. Myšlenka, že vyšší cena povede k nižší spotřebě, není nová. V posledních letech ji ale začínají podporovat i konkrétní data a zkušenosti z různých zemí. A právě z nich vyplývá, že dobře nastavená daň může fungovat. Nejen jako ekonomické opatření, ale především jako veřejně-zdravotní nástroj, který mění chování a v některých případech i zdravotní stav populace.
Zkušenosti z Mexika, Velké Británie a z USA jednoznačně potvrzují, že dobře nastavená daňová opatření mohou fungovat jako efektivní prevence. Nejsou všelékem, ale ve chvíli, kdy jsou součástí širší strategie, mohou být jedním z klíčových prvků změny.
Zatímco daň na slazené nápoje cílí na změnu dostupnosti, další významnou oblastí ovlivňující dětskou obezitu je marketing, konkrétně ten, který cílí na děti a propaguje potraviny s vysokým obsahem cukru, tuku a soli.
Studie opakovaně potvrzují, že čím více jsou děti vystaveny reklamám na produkty s vysokým obsahem cukru, tuku a soli, tím častěji po nich sahají. WHO proto označuje agresivní propagaci těchto produktů za hrozbu pro veřejné zdraví a vyzývá státy k plošnému zákazu reklamy na nezdravé potraviny zaměřené na děti. Důvod je jednoduchý: ochrana zdraví dětí. A zkušenosti některých zemí ukazují, že když se regulace pojme důsledně, výsledky se dostaví (WHO, 2023).
Zkušenosti z Portugalska i Velké Británie ukazují, že dobře nastavená regulace může ovlivnit chování výrobců i prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Aby ale měla skutečný dopad, nestačí ji jen přijmout, musí být důsledně vymáhána a průběžně vyhodnocována. Skutečná změna totiž nenastane přesunem reklamy do jiného času, ale až ve chvíli, kdy se prostředí začne měnit ve prospěch zdraví dětí.
Zatímco některá opatření se zaměřují na daně a regulaci reklamy, jiná míří přímo na každodenní prostředí dětí, například na to, co jedí ve školní jídelně. Zlepšení kvality školního stravování spolu se zavedením daně z cukrem slazených nápojů a zrušením daňového odpočtu na reklamu se ukázalo ve Spojených státech amerických jako jeden z nejúčinnějších a nákladově nejefektivnějších způsobů, jak předcházet dětské obezitě
Právě zlepšení kvality školního stravování se ve Spojených státech ukázalo jako jeden z nejúčinnějších a zároveň nákladově nejefektivnějších způsobů, jak předcházet dětské obezitě (Gortmaker a kol., 2022). A to spolu se zavedením daně z cukrem slazených nápojů a zrušením daňového odpočtu na reklamu.
Zkušenost z USA jasně potvrzuje, že školní prostředí hraje v prevenci obezity klíčovou roli a že promyšlené změny ve školních jídelnách mohou mít dlouhodobý dopad na zdraví celé generace.
Zatímco některé země se v boji proti dětské obezitě spoléhají hlavně na daně a regulace, nizozemský Amsterdam se rozhodl pro ambicióznější cestu – zapojit celé město. V roce 2012 tam vznikl program Amsterdam Healthy Weight Approach (AHWA), který proměnil přístup k prevenci dětské obezity od základů. Místo drobných úprav vsadili na komplexní změnu prostředí, ve kterém děti žijí, jedí, hrají si a rostou (UNICEF, 2020).
Amsterdam ukazuje, že i město může mít sílu měnit trajektorii zdraví celé generace. Když je vůle, odborné zázemí a společný cíl, i lokální strategie může přinést výsledky, které inspirují za hranicemi.
Zkušenosti ze zahraničí ukazují příklady dobré praxe, jak lze s dětskou obezitou účinně bojovat. Ovšem nikoli tak, že všechnu odpovědnost necháme na jednotlivcích. Děti nevyrůstají ve vzduchoprázdnu. Jejich volby ovlivňuje prostředí, například co vidí na billboardech a v reklamách, co mají k obědu ve školní jídelně, kolik mají venku prostoru na pohyb a zda se v jejich čtvrti prodává více sladkostí než ovoce.
Úspěšné země a města přitom ukazují, že změna je možná. Cíleným zdaněním slazených nápojů, chytrou regulací reklamy, zdravějšími školními obědy nebo systematickou podporou pohybu dokázaly nejen zastavit nárůst dětské obezity, ale v některých případech ho i zvrátit. A co víc, tyto kroky se často ukazují jako nákladově efektivní. Investice do prevence se totiž vrací. Nejen v podobě zdravějších dětí, ale i nižších výdajů na zdravotní péči v budoucnu.
Česko zatím sází spíše na osvětu než na systémové změny. Jenže právě ty jsou podle dat i zkušeností ze zahraničí klíčem k úspěchu. Teď je ten správný čas učit se z toho, co jinde funguje a přenést inspiraci do českého kontextu. Pokud chceme, aby české děti měly reálnou šanci vyrůstat zdravěji, nestačí je poučovat. Musíme jim vytvořit takové prostředí, které je v tom přirozeně podpoří.
Obaly potravin a nápojů by měly obsahovat srozumitelné informace o výživových hodnotách, aby spotřebitelé snadno rozeznali zdravější výrobek. K zavedení tzv. Nutri-Score po vzoru řady západních zemí vyzývají vládu experti včetně Mezinárodní agentury pro výzkum nádorů WHO, Evropské asociace veřejného zdraví, České obezitologické společnosti nebo Státního zdravotního ústavu. Jednoduché značení totiž prokazatelně zlepšuje stravovací návyky a zvyšuje povědomí o složení potravin. Významně také motivuje výrobce ke snižování obsahu nezdravých složek. Uvedla to nová analýza think tanku Ministr zdraví.
Mobil nonstop v ruce patří ke standardní výbavě člověka 21. století. Je tak pochopitelné začít přemýšlet o využití k bohulibějším účelům než je scrollování sociálními sítěmi. Třeba v boji proti dětské obezitě. Jde jen o hezký nápad na papíře, nebo má i reálný potenciál? Komentuje MUDr. Eliška Selinger, MSc., epidemioložka a expertka na výživu, členka Kabinetu Ministra zdraví
České děti kvůli nadváze či obezitě přichází o téměř 17 let života prožitého v plném zdraví. Míra nadváhy a obezity u dětí za posledních 20 let výrazně narůstá, stát v prevenci selhává. To má negativní dopady nejen na zdraví populace, ale i na státní rozpočet – náklady spojené s obezitou v roce 2050 mohou dosáhnout až 11 miliard korun ročně.
Pokud sečteme počet Čechů s nadváhou, preobezitou (BMI 25 až 29,9) a obezitou (BMI větší než 30), zjistíme, že více než 60 % z nás má váhu výrazně nad zdravou vahou. Obezita může vést k řadě dalších závažných zdravotních problémů. Kardiovaskulární choroby, cukrovka druhého typu, nádory, kloubní problémy, poruchy spánku, deprese a chronická respirační onemocnění. (SZÚ)
