21. července 2023 – Budoucí prevence založená na datech a na principu čtyř P: bude permanentní, budeme se na ni podílet – participovat, bude prediktivní a personalizovaná. Jakou roli spolu s daty zastávám diskutovali Tomáš Šebek, Rastislav Maďar, Sara Polak a Petr Smejkal na Meltinpot festivalu Colours of Ostrava. Podívejte se na celý záznam.
Futurologická vize: Představte si, že za několik let budete mít možnost – pokud budete chtít – mít v krevním oběhu, v játrech, v mozku nanoboty, kteříbudou nepřetržitě monitorovat a pomocí AI vyhodnocovat váš zdravotní stav. Díky nim bude možné předpovědět, jak se vaše zdraví bude vyvíjet v následujících 24 hodinách, roce či desetiletí, v závislosti na tom, jak se o něj staráte. Získáte také doporučení, co můžete dělat, popř. kdy je čas vyhledat lékařskou pomoc.
Jak se ke svému zdraví postaví každý z nás, je naprosto klíčové. Jen 20 % nemocí nesouvisí s výživou. Data OECD ukazují, že podceňujeme vliv, který máme na své zdraví. Přestože máme vysokou účast na onkologickém screeningu, v ČR je nadprůměrná úmrtnost na tato onemocnění v rámci EU. Ukazuje to, že pouhá sekundární prevence nestačí.
Pokud chceme v Česku efektivně a rychle prodloužit délku života ve zdraví, musíme se v první řadě zaměřit na sebe. Nejvlivnější faktory, které může ovlivnit každý z nás, se týkají našich životních návyků, a to až z 36 %. Témata jako kouření, konzumace alkoholu, pohyb, strava a psychika se ve veřejném prostoru objevují tak často, že k nim může být snadné zaujmout lhostejný postoj.
Problém #1: Kdo má u sebe svoji kompletní zdravotní kartu? Kdo ví, co se mu dělo třeba před 10 lety a má k těmto datům přístup? Sara Polak, členka think-tanku Ministra zdraví, expertka na AI a zakladatelka czech.global, poukazuje na nedostatek transparentnosti a přístupu k těmto datům. „Nebýt přeopatrné maminky, která od mých dvou let pečlivě zakládá všechny lékařské zprávy, dnes vůbec nevím, jak se vyvíjel můj zdravotní stav. A to je pro práci s umělou inteligencí problém. Protože většina lidí vůbec nemá na co ji nasadit, z čeho ji učit. Naše zdravotní data jsou v naprosté většině roztroušená po několika institucích, lékařích a často tam už ani dávno nejsou nebo ten lékař k nim už ani nemá přístup. A já jako laik už tedy rozhodně ne,” říká.
Problém #2: Byrokracie zkracuje čas současným praktickým lékařům a odrazuje budoucí lékaře od této specializace. Rastislav Maďar zdůrazňuje význam digitalizace v tomto odvětví. „Laik může mít lehce pocit, že praktický lékař ordinuje jen pár hodin. Ale ten přitom ještě dalších X hodin řeší papíry, které je nucený nonstop vyplňovat. Přitom v případě digitalizace systému by si zdravotní pojišťovny samy uměly data stáhnout. A to by byla velká pomoc systému primární péče a nepochybně by to zvýšilo i zájem mediků o to působit v primární péči.”
Problém #3: Anamnéza opakovaně. Stále se opakující proces sběru anamnézy frustruje lékaře i pacienty. Petr Smejkal popisuje nutnost jednoduchého řešení, které by umožnilo snadné sdílení pacientovy anamnézy mezi lékaři. „Lékaři by si moc rádi si vzali od člověka kartičku, třeba ve formě bankovní karty, aby si do počítače anamnézu jednoduše nahráli. To není žádná science-fiction. V některých zemích jde o úplně běžnou praxi, ale ne v Česku.”
Problém #4: Nejasná komunikace ohledně zdravotní péče. Pacienti často tápou při hledání vhodného lékaře nebo nemocnice. V roce 2023 stále nemají lékaři k dispozici data o kvalitě zdravotní péče. Petr Smejkal zdůrazňuje význam transparentních dat pro pacienty i lékaře. „Ideálně bych si jako lékař vyjel data pacientova výkonu, podíval se, ve které nemocnici mají kvalitní péči a například kde bypass nebo endoprotézu dělají často a s nízkým počtem infekčních komplikací. Takovou informaci i laik velmi dobře zpracuje a bez problému pochopí.“