21. července 2023 – V Česku si zdraví asi moc nevážíme, což nás nepřekvapuje. Stejně tak nás nepřekvapuje, že když je nám ouvej, od doktora očekáváme zázračnou pilulku, která vše vyřeší za nás.
Proč nebereme své zdraví do vlastních rukou, když bychom měli? Proč českému zdravotnictví schází vize do budoucna? Léčíme více, rychleji a dráž. Ale nikdo moc nepřemýšlí o tom, jak to dělat udržitelněji a levněji. Misí Ministra zdraví je prodloužit délku života ve zdraví o pět let. To proto, aby dnešní dvacátníci a třicátníci nebyli v 62 letech nemocní, ale dokázali si užít aktivní důchod. Zdraví je komodita důležitější než naše domy, auta či dovolené.
O tom a o vizi, jak by mohlo české zdravotnictví vypadat, diskutoval Tomáš Šebek na Meltingpot Colours of Ostrava celý pátek, 21. 7. 2023, s experty, lékaři a vědci.
Připomenout si jednotlivé panelové debaty můžete ze záznamu i prostřednictvím článků.
Data zachraňují životy: Budoucí prevence založená na datech a na principu čtyř P: bude permanentní, budeme se na ni podílet – participovat, bude prediktivní a personalizovaná. Moderuje: Tomáš Šebek, hosté: Petr Smejkal, Rastislav Maďar, Sara Polak
Futurologická vize: Představte si, že za několik let budete mít možnost – pokud budete chtít – mít v krevním oběhu, v játrech, v mozku nanoboty, kteříbudou nepřetržitě monitorovat a pomocí AI vyhodnocovat váš zdravotní stav. Díky nim bude možné předpovědět, jak se vaše zdraví bude vyvíjet v následujících 24 hodinách, roce či desetiletí, v závislosti na tom, jak se o něj staráte. Získáte také doporučení, co můžete dělat, popř. kdy je čas vyhledat lékařskou pomoc.
Jak se ke svému zdraví postaví každý z nás, je naprosto klíčové. Jen 20 % nemocí nesouvisí s výživou. Data OECD ukazují, že podceňujeme vliv, který máme na své zdraví. Přestože máme vysokou účast na onkologickém screeningu, v ČR je nadprůměrná úmrtnost na tato onemocnění v rámci EU. Ukazuje to, že pouhá sekundární prevence nestačí.
Pokud chceme v Česku efektivně a rychle prodloužit délku života ve zdraví, musíme se v první řadě zaměřit na sebe. Nejvlivnější faktory, které může ovlivnit každý z nás, se týkají našich životních návyků, a to až z 36 %. Témata jako kouření, konzumace alkoholu, pohyb, strava a psychika se ve veřejném prostoru objevují tak často, že k nim může být snadné zaujmout lhostejný postoj.
HEALTHSPAN VS. LIFESPAN: Nejde pouze o dosažení co nejvyššího věku (lifespan), ale spíše o to, abychom prožili co nejdelší život ve zdraví, spokojenosti a štěstí (healthspan). Důležité je také, jak ten život probíhá a jak fungujeme v rámci celků jako jsou rodiny. Moderuje: Sara Polak, Hosté: Petr Šrámek, David Vrba
Po určitou dobu nevnímáme stárnutí, i když geneticky začínáme stárnout už dva týdny po narození. Toto období, během kterého se cítíme stále stejně, se nazývá healthspan a trvá asi 20 let. Medicína se zaměřuje na to, jak toto období prodloužit a oddálit nástup lifespanu – tedy období po 20. roku života.
„Co by se stalo, kdybychom healthspan prodloužili o 10 let? Mělo by to mj. také obrovský ekonomický dopad. Stárnutí s sebou nese velké náklady na léčení a počet starých lidí neustále přibývá. Proto je to téma, které se za 5 let stane naprosto klíčovým, a je třeba se jím zabývat už nyní,“ říká Petr Šrámek, expert na dlouhověkost a spoluzakladatel Longevity Tech Fund.
„Až si vydělám dost peněz, začnu se o sebe starat.“ Jak neodkládat péči o své zdraví, včetně toho finančního? Dělat věci správně je důležitější než dělat správné věci. Pokud máme odpočívat, měli bychom skutečně odpočívat, a ne se trápit tím, že nepracujeme. A naopak. Musíme postupovat po malých krůčcích a znát směr. Je paradoxní, že většina věcí, které nám v tomto mohou pomoci, je zdarma. 45 minut chůze denně nebo 15 minut cvičení nás stojí jen čas, ne peníze.
Zajímavé je, že jedině u člověka je rozdíl mezi healthspanem a lifespanem tak velký. Podle ČSÚ je střední délka života při narození v Česku 76,1 roku pro muže a 82,0 let pro ženy (data za rok 2022). Podle Eurostatu je očekávaná délka života ve zdraví pouhých 60,7 let pro muže a 63,4 let pro ženy (poslední data za rok 2021). „V tzv. ‚blue zones’ je rozdíl mezi těmito obdobími třeba jen 1 rok – lidé zde jsou totiž až do vysokého věku činní a aktivní ve své komunitě. A v okamžiku, kdy přijde jejich čas, prostě odejdou. Vazba na ‚blue zones’ je otázka smyslu života – lidé zde mají skutečně obrovský smysl proč každé ráno vstát a být aktivní. V západním světě je fakt, že nedostatek finančního zdraví výrazně snižuje naši pohodu a kognitivní schopnosti. Proto je propojka mezi zdravím a finančním zdravím silná,“ říká David Vrba, Chief People & Culture Officer v České spořitelně a spoluzakladatel Red Button.
AI, roboti, doktoři a další: Umělá inteligence není pro medicínu samospásná, je to způsob, jak efektivně analyzovat exponenciálně rostoucí množství dat, která v medicíně máme. Moderuje: Tomáš Šebek, hosté: Petr Šrámek, Sara Polak
Proč AI? Lidský mozek je limitován, a proto je nezbytně nutné mít nástroje, jak např. data z psychologie kombinovat třeba s daty z neurologie a být schopen nad nimi dělat závěry či vyvodit souvislosti. Je to příležitost, jak osekat zbytečnou byrokracii. Bez umělé inteligence člověk nebude mít možnost prodloužit délku života ve zdraví, protože bez technologie celému komplexu nebudeme umět porozumět.
Petr Šrámek, expert na dlouhověkost, spoluzakladatel Longevity Tech Fund uvádí hned dva příklady: „Pomoc s vyhodnocováním dat třeba z MRI nebo počítačové tomografie. Existují poměrně nové příklady, kdy AI je schopna si všimnout i drobných, pro člověka prakticky neviditelných změn, a navíc ještě nad snímky dokáže dělat další výpočty, které lidský mozek nezvládne – např. vypočítat tloušťku šedé kůry mozkové, což je indikátor některých degenerativních onemocnění. Dále například vyhodnocení počítačové tomografie srdce, kdy je AI schopna vyhodnotit i ty nejmenší cévy srdce a predikovat pravděpodobnost infarktu – což člověk na takové úrovni detailu prostě pouhým okem neumí. Čím dříve nemoc zachytíte, tím lépe, rychleji a levněji jí můžete předcházet (jejímu rozvoji).”
Co dělat pro to, abychom AI nenaučili medicínu špatně? „Máme na AI obrovský nárok, který ale nemáme na lidi: Aby byla perfektní. Když budu ďáblův advokát, podívejte se na historii medicíny, co v ní bylo špatně – např. pouštění žilou, užití drog jako heroin nebo kokain jako běžně dostupných léků,” říká Sara Polak, členka think-tanku Ministra zdraví, expertka na AI a zakladatelka czech.global a pokračuje: „Proto odpovím jinak. Špatné je ordinovat lidem paradigmata místo pracovat s daty. Např. pro 99 % lidí je tato vakcína v pořádku, pro tebe Pepíku se nehodí, ty si ji možná neber. Z toho důvodu je nutné počítat s tím, že AI nenaučíme perfektně. Je třeba ji kontrolovat a využít plně potenciálu tam, kde nám reálně umí v mnoha věcech pomoct.”
Individuální zdravotní data nejsou veřejná věc. Proto je ochrana dat prioritou, jejímuž řešení se věnuje Petr Šrámek: “Není záměrem, aby všichni o každém věděli všechno. Proto je tématem kódování a anonymizace dat. Aby člověk byl schopen dávat práva přístupu k vlastním datům a měl je pod kontrolou. Na druhou stranu to, co dnes dobrovolně sdílíme na sociálních sítích je tak podrobné, že dalece přesahuje veškerou ochranu. Proto téma ochrany našich dat nepřeceňujme, ale spravujme všechna svá data, nejen ta zdravotní, zodpovědně.“
LONGEVITY Z POHLEDU VĚDY: Kdybychom všichni měli děti a všichni bychom žili věčně, přelidnili bychom planetu. Kdyby byl jen jeden člověk nesmrtelný, co by dělal, kdyby viděl stárnout a umírat svoje děti? Pod hlavičkou Nadace Neuron moderuje Tomáš Šebek; hosté: Barbara Paldus, Milan Jakubek.
Jak rozlišit obskurní proudy longevity a pasti vysvětluje Milan Jakubek, odborník na lékařskou chemii: „Vývoj léčiv je tzv. evidence-based medicine, a jde o jeden z hlavních principů pro uvedení léčiva na trh. Evidence-based medicína se řídí různými regulacemi, které vyžadují různé fáze testování z mnoha oblastí a prokázání účinnosti léčiva. Např. když si člověk vezme něco proti bolesti, chce, aby to tlumilo bolest, ale také aby z toho nevznikl další problém. Na trhu longevity je řada výrobků, které takto nejsou regulovány, např. v oblasti doplňků stravy. Zde bych vždy ověřoval nějakou empirickou studii, kde je prokázán účinek založený na vědeckém poznání.”
O bioaktivních látkách, antioxidantech, dermokosmetice a praktickém využití mluvila Barbara Paldus, která úspěšně propojuje etnobotaniku, genetiku a biotechnologické inovace.
S kolegy zkoumali svaly na kůži a důsledky UV radiace u zánětů jako růže, lupénka či akné. Největší dopad má oxidativní stres. Když lidé produkují energii v mitochondriích, produkuje se superoxid, který, když je ho příliš, může zabíjet buňky a urychlovat stárnutí. „Studujeme, jak můžeme mitochondrie opět stabilizovat. V každé buňce (podle jejího typu) fungují jiné enzymy, proto zkoumáme, jak je můžeme podpořit při zánětlivých kožních poruchách. To je důvod, proč diskutujeme o zánětech střev, kůže a mozku. Je nutné léčit příčinu, a ne pouze následky (na kůži). Naším cílem je proto co nejdříve indikovat vznik zánětu a tím zabránit rozvoji nemoci.”
Proč my, proč teď – Biohacking: Všichni jsme biohackeři. Nevěříte?
Moderuje Tomáš Šebek, hosté Kryštof Jarmar a Vojta Hlaváček z Brain We Are, ledový muž David Vencl.
Biohacking je o využívání mechanismů, které optimalizují zdraví a kognitivní funkce, dané nám evolucí. „Pro nás je biohacking evidence-based a z druhé strany pak experience-based. Člověk na sobě zkouší věci a vytváří si protokoly podle toho, co mu funguje,” říká Kryštof Jarmar z dvojice Brain We Are a pokračuje: „Co není? Když jde o zneužívání pro komerční účely a využívání k zisku. Dám konkrétní příklady, tzv. grounding (uzemňování), nebo filtrace vody (pH), tedy extrémně drahé nástroje bez jakéhokoliv podkladu evidence-based.”
Proč my? Proč teď? „Proč je to důležité téma? Vzhledem k tomu, jak v 21. století pokročila věda a medicína, měli bychom žít mnohem déle v aktivním životě. Ale nijak významně se neposouváme. Částečně i proto, že se snažíme žít stále více v komfortní zóně a „onemocníme jenom, když vyjdeme z baráku“. Proto je vystupování z ní způsobem prodlužování délky zdravého života,” uvádí ledový muž David Vencl.