Češi mají k lékárníkům pozitivní vztah a přejí si, aby se více zapojili do péče o zdraví. Vyplývá to z nového průzkumu think tanku Ministr zdraví, který pro něj realizovala renomovaná agentura Behavio. Ten ukazuje, že veřejnost většinově podporuje větší zapojení farmaceutů do prevence – například umožnit jim kontrolu lékových interakcí, výdej léků pro chronicky nemocné bez nutnosti opakovaného receptu, doručování léků domů nebo provádění rychlých testů typu CRP. Více než polovina dotázaných alespoň částečně souhlasí i s rozšířením pravomocí na další úkony, jako je očkování.
„Ve Francii, Británii, Norsku a dalších sedmnácti evropských zemích je naprosto běžné, že jsou lékárníci zapojeni do prevence včetně očkování, jak doložila i analýza Ministra zdraví. Farmaceuti jsou vysokoškolsky vzdělaní zdravotníci, tedy je logické využít jejich potenciál v zájmu veřejného zdraví. Na Západě se to jednoznačně osvědčilo a napomohlo celkovému zdraví populace díky zapojení lékáren do očkování, včasnějšímu záchytu civilizačních onemocnění a efektivnějšímu využití kapacit v primární péči. Češi bohužel doposud tuto možnost nemají, ačkoli by si to podle našeho průzkumu většina lidí přála,“ uvedl Petr Smejkal, lékař, hlavní epidemiolog IKEM a člen Kabinetu Ministra zdraví.
96 % dotazovaných se podle průzkumu ztotožňuje s tím, aby se lékárníkům posílila role v kontrole lékových interakcí (79 % souhlasí, 17 % souhlasí částečně).
Silnou podporu získal i návrh, aby chroničtí pacienti mohli získat pravidelně užívané léky bez nutnosti opakované návštěvy lékaře – tuto změnu by podpořilo 88 % respondentů (58 % souhlasí, 30 % souhlasí částečně).
Veřejnost pozitivně vnímá i možnost doručení léků domů pacientům, kteří si je sami nemohou vyzvednout – pro je 87 % dotázaných (57 % souhlasí, 30 % souhlasí částečně).
Podporu má rovněž zapojení lékárníků do jednoduchých diagnostických služeb. Rychlé zdravotní testy, jako je například CRP, měření tlaku nebo hladiny cukru, by svěřilo farmaceutům přes 80 % dotázaných.
Pravomoci upravit dávkování či formu léku na míru pacientovi je pozitivně nakloněno 79 % lidí (47 % souhlasí, 32 % souhlasí částečně).
S možností očkování nebo domácí návštěvy pacientů vyjadřuje alespoň částečný souhlas více než polovina respondentů (očkování 22 % souhlasí a 33 % souhlasí částečně, návštěvy souhlasí 26 % a 35 % souhlasí částečně).
„Veřejnost by nejvíce ocenila logicky služby, které šetří čas: kontrolu lékových interakcí při výdeji a umožnění chronickým pacientům vyzvednout lék bez opakované návštěvy ordinace praktika. Tyto úkony lze umožnit téměř okamžitě, využívají totiž stávající infrastrukturu lékáren a prokazatelně by snižily administrativní a logistickou zátěž ordinací,“ nastínil Stanislav Havlíček, farmaceut, člen představenstva České lékárnické komory a think tanku Ministr zdraví.
Upozornil zároveň na to, že čtyři z deseti respondentů považují rozšíření kompetencí lékárníků za praktické řešení, které by ušetřilo čas a zlepšilo dostupnost péče, necelá třetina má ale obavy ze snížení kvality péče. „Zvláště u preventivních úkonů jako jsou očkování či krátké intervence je proto zásadní jasně komunikovat postgraduální vzdělávání farmaceutů a zavést jednotnou ‚pečeť odbornosti‘,“ dodal Havlíček.
lékárnu má do 15 minut chůze 62 % populace, zatímco ordinaci praktického lékaře jen 43 %,
občané do ní navíc docházejí alespoň jednou za půl roku v 88 % případů, což je více než dvojnásobek oproti návštěvám praktiků,
k lékárníkům cítí čistě pozitivní emoce 77 % lidí,
praktické lékaře si lidé spojují hlavně s asociacemi „poradí mi“ (53 %), „mají VŠ vzdělání“ (48 %) a „dlouhé čekání“ (46 %),
lékárníky si pak spojují s asociacemi „poradí mi“ (73 %), „ochotní pomoci“ (66 %) a „zkušení odborníci“ (53 %).
„V přístupu veřejnosti vůči lékárníkům vidíme jedinečnou kombinaci důvěry a frekventovaného kontaktu, kterou lze využít ve prospěch veřejného zdraví. Tedy pouze pokud se tento potenciál rozhodnou politici smysluplně naplnit. Pro maximalizaci přínosů se jeví jako vhodné zaměřit se na čtyři strategické priority v oblasti vzdělávání a certifikace, pilotních projektů, integrace do národních plánů a komunikace,“ uzavřela Blanka Majnušová, manažerku projektu Prevence think tanku Ministr zdraví.
1) Vzdělání a certifikace: Zviditelnit vysokoškolské vzdělání lékárníků a zdůraznit, že jde o zdravotnickou profesi. Posílí to důvěru veřejnosti a vytvoří symbolickou „pečeť odbornosti“.
2) Pilotní projekty: Spustit lokální piloty zaměřené na kontrolu lékových interakcí, očkování a krátké intervence ke kouření či alkoholu. Klíčové je rychlé vyhodnocení a sdílení výsledků.
3) Integrace do národních plánů: Zapojit lékárny do Národního plánu prevence a místních programů podpory zdraví. Lékárníci tak mohou posílit roli státu v prevenci bez nutnosti budovat novou infrastrukturu.
4) Komunikační kampaň: Stavět na faktech o důvěře a dostupnosti. Zdůraznit, že širší role lékárníků znamená lepší dostupnost péče – a není konkurencí, ale doplněním práce praktických lékařů.
