Průzkum Ministra zdraví: České firmy v řadě případů vidí zdraví zaměstnanců jen jako benefit, nikoliv strategickou prioritu

Podpora zdraví zaměstnanců v českých firmách se sice rozvíjí, stále však v řadě případů naráží na nízkou prioritu vedení a nedostatek systematického řízení. Firmy se soustředí spíše na administrativně i finančně méně náročná opatření, zatímco klíčová preventivní péče zůstává nejméně rozvinutou oblastí. Vyplývá to z průzkumu think tanku Ministr zdraví, realizovaného v rámci projektu Zdraví ve firmách. Ten také ukázal, že 42,5 % firem investuje do zdraví svých zaměstnanců do 10 000 Kč ročně. Formální strategii podpory zdraví zaměstnanců má v tuto chvíli zavedenou pouze 22,5 % firem.

Průzkum ukázal, že úroveň podpory zdraví na pracovišti je v Česku výrazně ovlivněna velikostí organizace, ochotou dát této oblasti prioritu a existencí formální strategie. Byť se zdraví zaměstnanců přímo promítá do jejich fluktuace i celkového pracovního výkonu, řada firem k němu přistupuje nesystémově a bez strategie.

Hlavní zjištění průzkumu

• Propast v prevenci aneb vítězí jednoduchá řešení
  Zatímco sportovní benefity, workshopy a manažerská podpora jsou relativně běžné, systematické screeningy, očkování nebo podpora duševního zdraví jsou ve většině firem spíše výjimečné.

• Nízké rozpočty
  Dle průzkumu více než dvě pětiny firem (42,5 %) investují do zdraví částku pod 10 000 Kč ročně na zaměstnance. Vyšší výdaje na zdraví zaměstnanců jsou ve výrazné menšině.

• Bariéry rozvoje zůstávají strukturální
  Hlavní překážkou jsou finanční omezení (univerzální faktor), nízká priorita ze strany vedení a nedostatečné kapacity HR týmů.

• Strategie je klíč
  Firmy se strategií dosahují z hlediska šíře i intenzity zavedených opatření lepších výsledků v podpoře zdraví zaměstnanců než firmy, které tak činí pouze nahodile. Data také potvrzují, že kvalita a komplexnost podpory zdraví se zlepšují spolu s mírou formalizace strategie – od její absence až po ukotvení v řízení firmy.

• Velikost organizace
  S rostoucím počtem zaměstnanců se aktivita v podpoře zdraví zvyšuje; nejkomplexnější programy nabízejí velké firmy nad 500 zaměstnanců.

„Podpora zdraví na pracovišti se stále více stává součástí employer brandingu, a právě kvalita pracovního prostředí a péče o duševní zdraví jsou faktory, které ovlivňují loajalitu stávajících i nábor nových pracovníků. Naše data však ukazují, že bez aktivního zapojení vedení a jasného strategického ukotvení zůstává podpora zdraví na pracovišti často jen souborem izolovaných aktivit bez dlouhodobého efektu na zdraví zaměstnanců a jejich wellbeing,“ dodala k výsledkům průzkumu Anna-Alexandra Bentley, manažerka projektu Prevence v think tanku Ministr zdraví.

Doporučení Ministra zdraví pro firmy:

Pět realistických kroků pro systematičtější podporu zdraví

Závěry projektu Zdraví ve firmách ukazují, že posun k systematičtější podpoře zdraví nemusí nutně znamenat okamžité zavádění nákladných programů. Organizace Ministr zdraví proto doporučuje zaměstnavatelům postupovat v těchto realistických krocích:

• Zavést základní rámec a strukturu: Vytvořit jednoduchý strategický plán, který určí priority a odpovědnosti, čímž se zamezí nahodilosti aktivit.
• Přizpůsobit opatření provozu: Volit takové kroky, které odpovídají konkrétnímu odvětví a reálným kapacitám firmy, nikoliv univerzální modely.
• Posílit odbornou a preventivní složku: Vedle běžných benefitů se zaměřit na odbornou podporu fyzického i duševního zdraví a zavádění screeningových prvků.
• Rozvíjet kompetence vedoucích: Investovat do vzdělávání manažerů v oblasti duševní pohody, prevence stresu a komunikace.
• Nastavit pravidelný rytmus: Nahradit jednorázové akce (např. Dny zdraví) udržitelným ročním plánem, který zajistí kontinuitu a větší dopad.

Podpora zdraví na pracovišti se v Česku postupně stává důležitou součástí fungování firem, mnoha organizacím však stále chybí jasné řízení a strategické ukotvení. Právě posun od jednotlivých benefitů k systematickému přístupu bude v příštích letech klíčový pro zdraví zaměstnanců, produktivitu i personální stabilitu firem.