Od 1. ledna 2026 začala platit novela vyhlášky o preventivních prohlídkách (č. 403/2025 Sb.) u praktických lékařů, gynekologů i pediatrů. Jde o největší změnu za více než deset let – jejím cílem je, aby se primární prevence stala skutečnou investicí do zdraví. Podle expertů think tanku Ministr zdraví jde o krok správným směrem. Zásadní však bude, aby ho provázela srozumitelná komunikace a motivace veřejnosti, která přivede více lidí do ordinací.
Dosavadní pravidla pro preventivní prohlídky vznikla před více než deseti lety – a už nestačila držet krok s novými poznatky o civilizačních onemocněních. Řada potíží, které je provázejí, se rozvíjí skrytě a bez varovných příznaků. Novela má proto podpořit dřívější zachycení vzniku onemocnění ve chvíli, kdy je možné mnohé zvrátit úpravou životního stylu nebo včasnou terapií.
„I podle nejnovější zprávy OECD, o stavu zdraví v jednotlivých zemích EU, to jsou kardiovaskulární a onkologická onemocnění, která Češky a Čechy trápí nejvíce. Jsou příčinou šesti z deseti úmrtí, kterým by šlo předcházet – za předpokladu jejich včasného zachycení a léčby. U mladších ročníků navíc přibývá obezity, vysokého krevního tlaku i stresu. Proto je změna v preventivních prohlídkách krok správným směrem. Sama o sobě ale nic neřeší,” říká Anna Alexandra Bentley, manažerka projektu Prevence think tanku Ministr zdraví.
„Pokud na úpravu vyhlášky nenaváže účinná komunikace, kontrolní mechanismy o naplňování obsahu preventivních prohlídek a motivace lidí k účasti na nich, může původně dobrý záměr zůstat jen na papíře. Podle průzkumu Ministra zdraví totiž lidé na prohlídky nechodí nejčastěji proto, že nepociťují žádné potíže a nechtějí svůj čas trávit čekáním v čekárnách,” zdůrazňuje Bentley a poukazuje na průzkum Ministra zdraví, podle kterého má podíl provedených úkonů a celková spokojenost s praktikem výrazný vliv na účast člověka na preventivních prohlídkách.
Markéta Foldyna Hellová, odbornice z oblasti Health care managementu upozorňuje, že nová pravidla kladou důraz na komplexnější pojetí preventivní prohlídky, tzn. větší rozsah laboratorních vyšetření, důslednější sledování účasti v nárokových a bezplatných screeningových programech. To je ovšem časově náročné.
„Provedení důkladné prohlídky včetně edukace zabere 30–45 minut. Ordinace praktiků jsou již nyní přetížené a bez posílení administrativní podpory nebo delegace některých dalších kompetencí na sestry hrozí, že kvalita preventivních prohlídek zůstane beze změny,“ varuje.
Martin Hollý, psychiatr, sexuolog a člen think tanku Ministr zdraví, oceňuje, že nová vyhláška zdůrazňuje důležitost tématu duševního zdraví v péči praktických lékařů. „Každá inovace však vyžaduje podporu v zavedení do praxe. Tou by měla být edukace lékařů o tom, jak se na duševní obtíže ptát, jak informace využívat a jak je komunikovat bez stigmatizace. Ve spolupráci odborných společností – praktických lékařů a psychiatrů – je možné navázat na řadu společně vytvořených doporučených postupů,“ nastiňuje Hollý.
Novou normu vnímá jako důležitý podnět k otevření diskuse o využití získaných anamnestických dat ve prospěch pacienta. Závažně duševně nemocní podle něj umírají až o 15 let dříve. Nikoli převážně kvůli sebevraždám, ale v důsledku nedostatečné péče o fyzické zdraví, jako je diabetes nebo kardiovaskulární onemocnění. „Celosvětově je zřejmé, že péče praktických lékařů o lidi s vážnou duševní poruchou má rezervy, zejména ve složitější komunikaci, překrývání symptomatiky a nízké adherenci k léčbě. Souhrnem je možné říct, že nová norma vytváří dobrou příležitost ke zlepšení péče o naše pacienty,“ popisuje expert.
Nadále platí, že:
Zásadní novinkou je však rozšířený obsah prohlídek. Lékaři budou nově posuzovat zdraví pacienta komplexněji – od srdce a cév přes ledviny, játra až po duševní zdraví a životní styl. Každý pacient by měl na závěr získat stručný individuální plán péče na další období.
Prevence není o hledání problémů, ale o ujištění, že je všechno v pořádku. Krátká návštěva lékaře jednou za čas může předejít závažným komplikacím. Čím dříve se podaří zachytit rizikové faktory nebo počínající onemocnění, tím větší je šance na úspěšnou léčbu a plnohodnotný život bez omezení.
Na preventivní prohlídky se proto vyplatí chodit pravidelně – jsou bezpečné, bezbolestné, hrazené z pojištění a mohou být tou nejlepší investicí do zdraví.
